Jdi na obsah Jdi na menu
 


Proč se slaví Čínský nový rok?

Kdysi v pradávné Číně žilo jedno podivné stvoření jménem „nien“. Mělo protáhnou hlavu, ostrý roh a bylo velmi divoké. „Nien“ žilo celý rok hluboko v moři, ale vždycky na sklonku nového roku se vydalo na pobřeží, požíralo dobytek a ubližovalo lidem. A tak všichni vesničané vždycky na Nový rok sebrali své děti a starce a ukryli se před „nien“ hluboko v horách.

Jednou, zrovna na Nový rok, když všichni ve spěchu shromažďovali své věci a připravovali se na útěk do hor, objevil se ve vesnici šedovlasý muž. Požádal jednu stařenku, aby ho u sebe nechala jen jedinou noc přespat a ujišťoval ji, že stvoření určitě dokáže zahnat. Nikdo mu nevěřil. Stařenka ho nabádala, aby se šel s ostatními schovat do hor. Ten starý muž rázně odmítl. Když vesničané viděli, že se nedá
přesvědčit, odešli bez něj.

Když stvoření do vesnice dorazilo, aby nadělalo spoušť, jako obvykle, narazilo na náhlé výbuchy rachejtlí. „Nien“ se celé třáslo a netrouflo si přiblížit. Červená barva, plameny a zvuky výbuchů jej k smrti vyděsily. V tu chvíli se otevřely velké dveře a v nich stál starý muž, celý v červeném a od srdce se smál. „Nien“ se polekalo. Zbledlo, stáhlo ocas a uteklo!

Další den se lidé vrátili z hor a zjistili, že vesnice je v pořádku a nedotčená. Náhle si uvědomili, co se stalo. Ten starý muž byl božstvo a přišel lidem pomoci odehnat „nien“. Našli také tři vzácnosti, pomocí kterých muž stvoření odehnal. Od té doby na Nový rok každá rodina vyvěsí červené prapory, zapaluje rachejtle a červené lampióny nechá svítit celou noc v očekávání Nového roku. Zvyk se rozšířil široko daleko a stal se pro Číňany velkolepou tradiční oslavou „překonání nien“ (v čínštině „nien“ znamená „rok“).

Období od 23. do 30. dne dvanáctého lunárního měsíce Číňané nazývají „malý nien“. Každá rodina by měla uklidit své bydlení a připravit se tak na přijetí Nového roku.

Kromě úklidu by každá čínská rodina měla udělat novoroční nákup na nadcházející oslavy. Obvykle se kupují kuřata, kachny, ryby a podobně. Také ovoce a sladkosti. Každá rodina navštěvuje příbuzné a přátele a připravuje pro ně dárky. Také je zvykem tehdy kupovat oblečení dětem. Na Nový rok večer se celá rodina sejde. Na severu Číny se jedí knedlíky. Čínské slovo pro knedlík, „ťiao“ a čínské slovo „společně“, znějí stejně (mají stejný zvuk), a tak knedlíky symbolizují, že je rodina šťastná a spolu. Zároveň „ťiao“ znamená i příchod Nového roku. Na jihu Číny lidé na Nový rok jedí sladký novoroční koláč ze sladké rýžové mouky. Ten symbolizuje sladký Nový rok a novoroční vykročení kupředu. (v čínštině slovo „koláč“ a „vykročit kupředu“ mají stejný zvuk slova „Kao“). Úderem půlnoci začíná každá rodina zapalovat rachejtle!

První den Nového roku si lidé obléknou své nové šaty a popřejí štastný Nový rok svým starším. Když děti přejí starším šťastný Nový rok, obvykle dostanou nějaké peníze do nového roku.. Druhý a třetí den chodí lidé po návštěvách příbuzných a přátel.

Během Nového roku jsou čínské ulice obvykle zaplavené lidmi. Na některých místech se pořádají zvláštní akce, jako lví tanec, dračí tanec, květinové trhy a chrámové trhy.

Oslavy Čínského nového roku pokračují až do patnáctého dne prvního lunárního měsíce, kdy se slaví Lampiónový festival.

Zdroj: http://chinesespectacular.eu/item/107/86