Jdi na obsah Jdi na menu
 


Průmyslová zóna v Odolena Vodě

21. 5. 2007

Převzato z Pražského deníku ze dne 14.4.2007:

Odolena Voda: projekt průmyslové zóny dělí občany městaO osudu odolenské části projektu možná bude referendum navrhované odpůrci zóny 

Odolena Voda/ Odolena Voda se ocitla v nezáviděníhodné pozici, kdy ostatní obce, na jejichž katastrálním území se zóna plánuje, projekt bez potíží schválily a hrozí, že pokud město nezaujme stanovisko, ztratí aktivní možnost ovlivňovat budoucí podobu území. Vládou posvěcený projekt obce Kozomín, Úžice a Postřižín vítají jako zdroj pracovních míst a peněz do obecních pokladen. Někteří občané Odolky také doufají, že jim zóna přinese práci blízko domova a odpadne jim dojíždění do Prahy, a nebudou tak závislí na dominantním zaměstnavateli Aero Vodochody. Mnohem aktivnější skupina místních je však proti. Jedním z hlasitých protestujících je místní myslivecké sdružení. „Pokud by k realizaci průmyslové zóny v této oblasti došlo, byl by to zánik většiny druhů zvěře a živočichů v této oblasti,“ napsal Vladimír Aust, jednatel místních myslivců. Ještě aktivnější je zastupitel Marek Bajer, který vystupuje za přípravný výbor pro vyhlášení místního referenda. „Osobně s tímto projektem nesouhlasím, za žádných okolností, protože na rozdíl od paní starostky a její ODS vidím naši obec trochu jinou optikou, totiž z delšího časového hlediska, nejenom krátkodobým pohledem pofidérních výhod pro město výměnou za to, že necháme zastavět jeden z posledních kusů volné krajiny v našem okolí,“ vyjádřil se Marek Bajer Deníku.

Oba názory mají oporu v současném stavu, kdy je relativně klid. Pro ně hovoří skutečnost, že se jedná o území s půdou v nejvyšší bonitě a na území prokazatelně žije velké množství druhů živočichů a rostlin. Projektanti průmyslové zóny uvádějí jako argumenty pro výhled do budoucnosti. „Chtěl bych zdůraznit, že oblast severu a severozápadu Prahy je historicky průmyslovou aglomerací a myslím si, že je i historicky předurčena s ohledem na energetiku a vybavenost k rozšíření moderní průmyslové výroby v okolí hlavního města,“ vyjádřil se Deníku Květoslav Hanel z developerské firmy DeVePlan, která zónu připravuje. Plány těchto firem jsou trnem v oku lidem kolem Marka Bajera. „Cheme Odolenu Vodu jako místo pro život s okolím, kde bude prostor i pro trochu opravdové přírody, nejenom pro haly, silnice, dálnice, rychlodráhy, lomy, atd.,“ protestuje proti dalšímu rozvoji zóny pan Bajer. „S touto skutečností (přítomnost ekonomických a výrobních aktivit – pozn. aut.) musí počítat každý místní obyvatel, a jestli se stěhoval do této lokality jako do zóny klidu a přírody, vybral si nesprávnou oblast. Tím neříkám, že by se příroda i v lokalitách průmyslových zón neměla chránit a k investicím citlivě přistupovat. Divit se však, že v dálničnímu uzlu prvotřídní transevropské dálnice je dopravní a logistická zátěž, považuji za zavádějící a nekvalifikované, polemizuje s odpůrci Květoslav Hanel.

Diskuse, jestli ano průmyslovou zónu, nebo ne, vyřešily v podstatě okolní obce tím, že jí daly zelenou. Na katastru obce Pořešín se stojí logistické centrum Tesco, na území obce Úžice schyluje k výstavbě logistického parku firmy ProLogis, na spadnutí je zahájení výstavby skladového areálu společnost Africa Israel Investments. Tím se naplnila kapacita stran velkých firem, víc se tam podobných celků nevejde. Návrh, jak alternativně uspořádat část spadající pod Odolenu Vodu navrhl ve své diplomové práci Martin Leloušek. Snížil výšku staveb, omezil zastavěnou plochu a rozšířil plochu pro zeleň. Areál by byl určen pro menší podniky a působil by nenápadnějším dojmem, navíc by byl oddělen pásem zeleně od obytného území. „V mém návrhu šlo především o poukázání na možnost vstřícnějších řešení vzhledem k přírodnímu prostředí s nižší vizuální degradací krajiny  oproti velkým logistickým halám. Zbývající volný prostor je plánován pro lehkou strojírenskou výrobu nerušící okolí,“ popsal svou vizi Leloušek. Zde je velký prostor pro vyjednávací um obecních reprezentací, jaké dokáží stanovit regule pro dané území a jaké si vyjednají případné finanční příspěvky od investorů do obecních pokladen. „V případě, že se město rozhodne o vzniku průmyslové zóny na katastru města jednat, je nutné stanovit jasné požadavky, které přesně vymezí, co nechceme a co chceme, zní stanovisko starostky města Evy Odehnalové. „Nejdůležitější je, aby se nerozhodovalo o nás bez nás,“ pokračovala.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Souhlas

(Storm, 20. 6. 2007 10:18)

Jo jo, souhlasím. Lidi se ženou do kouta. Tak jako si dnes někteří lidé kupují plechovky s čistým kyslíkem, budou za pár let lesy a parky velké atrakce. Kdo se bude na chvíli chtít kochat zelení a dýchat svěží vzduch, bude muset za vstup platit.
Člověk si myslí, jak je soběstačný a co všechno nedokáže, ale myslím, že se ukáže jako malé dítě, které si neví rady, až se k němu příroda otočí zády.

Všude stejné

(veki, 19. 6. 2007 17:25)

Tak jak tak čtu, tak je to všude stejné.
U nás teď zastavují každý volný kouteček supermoderními skleníky s drahými butiky. Nedávno PŘESAZOVALI 150 let starý jírovec kvůli novému Tescu a místo parku uprostře města raději postaví moderní polyfunkční dům, který se absolutně nehodí do okolí.
Zkrátka touha po zisku je silnější než zdravý rozum.